„Zábavní“ pyrotechnika aneb když se určití lidé baví, zvířata trpí

Organizace Hlas zvířat dlouhodobě prosazuje a chrání práva a zájmy zvířat, a to jak zvířat domácích, tak i hospodářských a volně žijících. V rámci své činnosti rovněž úspěšně navrhuje potřebné legislativní změny ve prospěch zvířat a přírody a zasazuje se o jejich schválení. Ve spolupráci s advokátní kanceláří PLICKA & PARTNERS mimo jiné sepsala novelu trestního zákoníku, kterou se zvýšily tresty za týrání zvířat, zavedl se nový druh trestu (zákaz držení a chovu zvířat) a nový trestný čin „chov zvířat v nevhodných podmínkách“, dopadající na tzv. nelegální množírny a také nevhodné chovy zvířat včetně těch hospodářských. Mezi další legislativní změny, na které se Hlas zvířat dlouhodobě zaměřuje, patří právě problematika zábavní pyrotechniky, se kterou jsou spojeny značně negativní dopady na životy zvířat a životní prostředí jako takové.

Může být odpalování zábavní pyrotechniky v některých případech právně hodnoceno jako týrání zvířat? A co mohou činit občané, pokud se o porušení předpisů na ochranu zvířat dozví? Právě s těmito otázkami a dalšími se Hlas zvířat vypořádává v tomto článku.

I. Negativní dopady pyrotechniky na životy zvířat

Odpalování pyrotechniky, jako jsou petardy a ohňostroje, vnímá mnoho lidí jako zábavu úzce spojenou s příchodem Nového roku či jiných oslav. Pro zvířata však znamená velký stres a strach, a v mnoha případech také zranění či dokonce smrt. Vyděšená domácí zvířata často utíkají ze svých domovů a nemálo kdy jsou zraněna či usmrcena na frekventovaných vozovkách. Po ohňostrojích se obvykle objevuje zvýšený počet osiřelých mláďat divokých zvířat, kdy například ptáci opouštějí svá hnízda a mnohdy nejsou schopni se k nim vrátit. U vyděšených ptáků se lze často setkat také s narážením do budov či drátů elektrického vedení. Vodní ptáci a ryby se pak mohou přiotrávit zbytky pyrotechniky, které zůstávají na rybnících. Zvířata mají také výrazně citlivější sluch a hluk z ohňostrojů je pro ně tak mnohem silnější a výrazně překračuje práh bolestivosti.

Prokázání přímé souvislosti mezi poraněním či smrtí konkrétního zvířete a pyrotechnikou může být v mnoha případech obtížné, neboť jsme většinou svědky až následků v podobě zraněných zvířat. Ty se přitom do záchranných stanic často dostávají až s několikadenním zpožděním. Výjimkou je např. dobře zdokumentovaný incident, ke kterému došlo při novoročním ohňostroji v Praze v roce 2013, kdy dopadlo přímo mezi diváky několik zkrvavených labutí, které z důvodu vyděšení ohňostrojem narazily do drátů trolejového vedení.[1] Skutečnost, že během oslav Nového roku dochází ke zvýšenému počtu zraněných zvířat (v případě ptáků může jít až o stovky kusů najednou), dokládají zdokumentované incidenty nejen z ČR, ale i z celého světa.[2] [3]

 

Zdroj fotografie: Lesy hl. m. Prahy

Vedle přímého dopadu na životy zvířat má odpalování pyrotechniky negativní vliv také na životní prostředí a životy lidí. Vedle nadměrného hluku dosahujícího hodnoty startujícího letadla ukázala odborná měření České hydrometeorologického ústavu, že v rámci silvestrovských oslav dochází k mnohonásobnému zvýšení škodlivých částic v ovzduší, přičemž i jejich krátkodobé nárůsty mohou způsobovat zdravotní komplikace.[4]

S ohledem na výše uvedené přibývá obcí, které na svém území odpalování pyrotechniky zakazují, či alespoň značně omezují. Například v Praze platí od roku 2020 zákaz používání pyrotechnických výrobků na většině míst v centru Prahy a na náplavkách, v parcích nebo v blízkosti nemocnic a sociálních zařízení. Zákaz platí také pro Silvestr a Nový rok. Nevztahuje se však na profesionální ohňostroje, které podléhají povolovací povinnosti podle zákona o pyrotechnice.[5]  Od stejného roku platí obdobný zákaz také na celém území Brna, kde se však omezení netýká Silvestra a Nového roku.[6]

O zakotvení tohoto zákazu aktivně usiloval i Hlas zvířat, který mj. o věci komunikoval s některými členy Magistrátu hl. města Prahy a současně poskytoval rozhovory pro TV a inicioval mnohé osvětové aktivity a příspěvky ve snaze zakázat tuto rádoby „zábavu“, která mívá fatální následky pro velké množství zvířat.

 

 

 

II. Právní rovina – týrání zvířat

Jednání, která lze kvalifikovat jako týraní zvířat, stanoví zákon na ochranu zvířat proti týrání.[7] Užívání a odpalování pyrotechniky by v konkrétních případech mohlo naplnit zejména tyto definice týrání zvířat:

K odpovědnosti fyzické osoby za výše uvedené jednání postačí zavinění ve formě nedbalosti, kdy není třeba, aby se pachatel dopouštěl týrání zvířete úmyslně. Fyzická osoba tedy ani nemusí vědět, že se dopouští přestupku, ač by to vědět měla a mohla.

Dosahuje-li intenzita týrání vyššího stupně, a bylo-li zvíře týráno úmyslně, může být takové jednání klasifikováno nikoliv pouze jako přestupek, ale jako trestný čin týrání zvířat podle § 302 trestního zákoníku.[8] Díky aktivitě spolku Hlas zvířat již takové jednání není v rámci trestního zákoníku pouhým přečinem, ale ty nejbrutálnější formy týrání zvířat jsou již od 01.06.2020 hodnoceny jako zločin, za který hrozí až 6 let vězení.

Modelové situace a jejich možná právní kvalifikace

Osoba úmyslně namíří pyrotechniku na zvíře a způsobí mu zranění či smrt

Osoba odpalující pyrotechniku neúmyslně poraní či usmrtí zvíře

Osoba odpaluje pyrotechniku, avšak nedojde ke zranění či usmrcení zvířete 

Osoba užije pyrotechniku (např. odpálí petardu), v důsledku čehož uteče Váš pes:

III. Co dělat, když někdo protizákonně odpaluje pyrotechniku / týrá pyrotechnikou zvířata

V případě, že někdo pyrotechniku odpaluje v hodinách nočního klidu, obraťte se na městskou nebo státní policii, která může na místě uložit pokutu až do výše 5000 Kč, při opakovaném rušení až 15 000 Kč. Žijete-li v obci, kde je odpalování pyrotechniky zakázáno místní vyhláškou, postupujte stejně. V obou případech je dobré si nejprve ověřit, zdali se nejedná o povolený ohňostroj. Odpalování pyrotechniky je dále plně zakázáno na území všech národních parků, v tomto případě může policie udělit fyzickým osobám pokutu do výše 10 000 Kč, právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám poté až do výše 1 000 000 Kč.

Pokud jste svědky bezprostředního týrání, např. vidíte, že někdo střílí pyrotechniku na psa nebo labuť či jinak způsobuje zvířatům utrpení, obraťte se ihned na Policii ČR, která věc na místě prošetří a bude dále postupovat dle platných zákonů. V případě, kdy narazíte na zvíře, které zřejmě trpí, je zraněné či v ohrožení života, postupujte stejným způsobem a současně bezodkladně kontaktujte nejbližší záchranou stanici, jejíž pracovníci by si měli pro zvíře bez zbytečného odklad přijet.

V případě, že budete svědky týrání zvířat, můžete se rovněž obrátit na Hlas zvířat, který v rámci svých možností prostuduje poskytnuté podklady, a pokud tyto budou dostatečné k učinění závěrů, že bylo zvíře týráno, tak učiní potřebné kroky vůči veřejným orgánům, tj. zejména policejnímu orgánu a příslušné krajské veterinární správě.

Nejproblematičtější částí přestupkového či trestního řízení s osobami týrajícími zvířata je téměř vždy nedostatek důkazních materiálů. Pokud tedy máte možnost situaci jakkoliv zdokumentovat (vyfotit, nahrát video atp.), neváhejte tak učinit a takto získané materiály následně předejte příslušným orgánům a případně i naší organizaci prostřednictvím našeho formuláře pro nahlášení týrání zvířat či jiné formy nevhodného chovu či zneužívání zvířat.

 

[1] Více na: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/novorocni-ohnostroj-zranil-radu-ptaku.A130103_160003_praha-zpravy_sfo

[2] Více na: https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/v-ulicich-rima-byly-po-silvestrovskych-ohnostrojich-stovky-mrtvych-ptaku-40346926

[3] Více na: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ohnostroje-rachejtle-petardy-ptaci_1812281155_jab

[4] Více na: https://chmibrno.org/blog/2019/01/02/vysoke-koncentrace-suspendovanych-castic-v-dusledku-silvestrovskych-oslav/

[5] Více na: https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/zivot_v_praze/bezpecnost/od_prosince_plati_nova_vyhlaska_k.html

[6] Více na: https://www.brno.cz/brno-aktualne/co-se-deje-v-brne/a/nova-vyhlaska-zakazuje-pouzivani-zabavni-pyrotechniky-v-brne-existuji-vsak-vyjimky

[7] Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

[8] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Vytisknout